„Janáčkova konzervatoř a Gymnázium 
v Ostravě je jednou z nejvýznamnějších
umělecko - vzdělávacích institucí České republiky.“

Aktuality

Aktuality / 5. února 2016

Tanec GALA - recenze

"Výkvět ostravské konzervatoře ukázal působivou taneční hostinu" těmito slovy začíná recenze středečního tanečního vystoupení, kterou si můžete přečíst na serveru ostravan.cz

 
Aktuality / 1. února 2016

Aktualizovaný web jko.cz

S novým pololetím školního roku jsme připravili pár novinek na našem webu. Pokud se potýkáte s chybným načtením stránek, zmáčkněte tlačítko F5, popřípadě vymažte historii procházení vašeho webového prohlížeče.
Studenti a učitele se přihlásí do neveřejných stránek školy přes tlačítko LOGIN.

Diskutovat o novém vzhledu můžete na našem facebookovém a G+ profilu.  

 
Aktuality / 1. února 2016

Přijímací řízení pro školní rok 2016/2017 - 1. kolo

Výsledky talentových zkoušek v oboru vzdělání hudba - zaměření klasická hudba, před konáním talentové zkoušky v náhradním termínu naleznete zde
Výsledky 2. kola talentových zkoušek - obor vzdělání zpěv - neoperní zpěv - před konáním talentové zkoušky v náhradním termínu naleznete zde

 

Výsledky 1. kola talentových zkoušek - obor vzdělání zpěv - zaměření neoperní zpěv naleznete zde
Výsledky 1. kola talentových zkoušek - obor vzdělání hudebně dramatické umění - zaměření herectví naleznete zde
Výsledky 1. kola talentových zkoušek - obor vzdělání tanec - zaměření klasický tanec naleznete zde
Výsledky 1. kola talentových zkoušek - obor vzdělání zpěv - zaměření klasický zpěv naleznete zde
Výsledky 2. kola talentových zkoušek - obor vzdělání zpěv - zaměření klasícký zpěv - před konáním talentové zkoušky v náhradním termínu naleznete zde
Výsledky 2. kola talentových zkoušek - obor vzdělání hudebně dramatické umění - zaměření herectví - před konáním talentové zkoušky v náhradním termínu naleznete zde
Výsledky 2. kola talentových zkoušek - obor vzdělání tanec - zaměření klasický tanec naleznete zde
Výsledky talentových zkoušek v oboru vzdělání současný tanec naleznete zde

Uchazeči přijati do denní formy vzdělávání jsou povinni potvrdit svůj úmysl vzdělávat se v JKGO odevzdáním zápisového lístku, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy bylo zveřejněno na webových stránkách rozhodnutí o přijetí.


 

 
Aktuality / 28. ledna 2016

Talentovaná cimbalistka Gabriela Jílková

shání peníze na studium na vysoké škole v Budapešti

 

Gabriela Jílková je rodačkou z Janáčkových Hukvald, nadějnou cimbalistkou, která letos absolvovala Janáčkovu konzervatoř a Gymnázium v Ostravě s vynikajícími studijními výsledky. Zkušenosti v průběhu studia sbírala na koncertech v České republice i v zahraničí, vyhrávala prestižní soutěže. Na podzim se jí povedlo dostat se na vysokou školu v Budapešti, vysokoškolské studium cimbálu v České republice totiž neexistuje. Jediným zádrhelem je, že škola stojí hodně peněz.
 
Čím je Maďarsko pro cimbalistky lákavé?
Akademie Ference Liszta v Budapešti je na vysoké úrovni, špička v daném oboru. Učí tam mimo jiné vynikající interpretka a pedagožka Ilona Severényi. Škola má v cimbálovém světě dlouholetou tradici. Hudební výuka je tam postavena na jiných základech. U nás je prvořadý nástroj, u Maďarů je důležitá i nauka, především poslechová stránka. Díky tomu dobře slyší a vědí, co hrají. Nemají problémy s pamětí, protože znají souvislosti z nauky. U Maďarů je teorie na stejné úrovni jako hlavní obor - nástroj.
 
Jak se studuje v Budapešti?
Připadám si jako Alenka v říši divů. Škola je výborná, špičkoví profesoři, nadšení, zapálení, nekompromisní a přes to všechno velmi milí, otevření lidé, kteří se nám kdykoliv věnují i nad rámec povinností. Máme téměř neomezené možnosti mistrovských koncertů. Už jsem poznala několik výborných muzikantů a skladatelů, domluvili jsme si společné koncerty a premiéry skladeb. Snažím se naplno využívat všechny možnosti, které se tady nabízejí, protože nevím, jak dlouho mi to bude umožňováno.
 
Proč ses dala na cimbál?
Začínala jsem v pěti letech, tak si to úplně nepamatuji. Ale hlavní kořeny jsou určitě v rodině, taťka je basista a cimbalista samouk, hraje v cimbálové muzice a učí na ZUŠ, maminka byla houslistka. Už tehdy mi nejspíš bylo jasné, že cimbál je magický nástroj (úsměv).
 
Co je na něm tak zvláštního?
Cimbál je zvukově i opticky barevný nástroj. Mnozí se při pohledu na těch 133 strun diví, jak se v něm můžeme vyznat. Těžko se to vysvětluje, ale já zase například obdivuji „dechaře“, kteří do svého nástroje nevidí a tvoří pouze dechem, nátiskem, intonací. U cimbálu se mi líbí přímý kontakt se strunou, můžu díky tomu kdykoliv ovlivňovat barvu zvuku. Dřevěnými paličkami, údery dlaní nebo třeba pizzicatem prsty. V soudobé hudbě je to lákavé, protože se při hře dá využívat téměř všechno. V některých skladbách se skladatelská fantazie dostala až ke hře se zubními kartáčky, možností je strašně moc. Nebráním se užívání tradičního nástroje netradičním způsobem.
 
Jaký je to nástroj, můžeš ho popsat?
Dříve jsem hrála na tatínkův cimbál, teď už mám několik let svůj vlastní. Od Vladimíra Holiše, což je zapálený výrobce cimbálu, muzikant a cimbalista z Palkovic. Vyrobil ho přímo pro mne. Za roky, co ho mám, jsme se s cimbálem sžili, navzájem si na sebe zvykli. Zvukově mi velmi vyhovuje. Říká se, že cimbál se přizpůsobuje hráči, ale samozřejmě záleží i na tom, jak se o něj staráme. Tedy především na ladění a stylu, jakým na něj hrajeme. Nedávno, když mi ho pan Holiš upravoval, byl nadšený, jaký krásný nástroj vyrobil.
 
Vzpomeneš na své muzikantské začátky od svých pěti let?
Tehdy jsem začala jezdit za paní učitelkou Růženou Děckou do Základní umělecké školy Alfréda Radoka ve Valašském Meziříčí. Hudbě jsem se věnovala, co to šlo - cvičila přes týden i o víkendech, jezdila s taťkou po soutěžích a do hodin k paní Děcké, mnohdy i 3 x týdně. Mamča se zatím starala doma o naše zázemí. Od šesté třídy jsem chodila na Masarykovo gymnázium v Příboře a z devítky pak přešla do Ostravy na Janáčkovu konzervatoř a Gymnázium v Ostravě, kde jsem strávila posledních šest let. Na konzervatoř jsem šla proto, že tam bylo i gymnázium, tedy všeobecné vzdělání. A samozřejmě cimbál - možností pro jeho studium není mnoho. Asi po roce, dvou, jsem si ujasnila, že se chci věnovat hudbě naplno. Konzervatoř mi umožnila plnit mé sny, hrát sólově i v komorních seskupeních.
 
Jaký je v tom pro tebe rozdíl?
Obojí je jiné, ať už ve způsobu přípravy, či v koncertní psychologii. Když jsem sólistkou, cvičím sama a koncert je jen v mých rukou, mohu si v daný moment na jevišti "dělat, co chci". Když jsem naopak hrála třeba se svým pedagogem Danielem Skálou, cvičili jsme společně, což je inspirativnější, zábavnější, ale také odpovědnější, zvláště na vystoupení. V duetu je důležité, aby na sebe muzikanti ihned reagovali za jakékoliv situace. Hlavní ale stále zůstává, aby živé vystoupení mělo náboj a naplňoval se hudební zážitek společně s posluchači. Radost z hudby je pro mne nejdůležitější. S velkým orchestrem je to zase něco úplně jiného. Tam už to musí jít především podle dirigenta, je třeba dávat hodně velký pozor, sledovat noty i jeho. Když jsem ale hrála s Janáčkovou filharmonií, tak jsem i díky Danielu Skálovi, svému pedagogovi a autorovi v jedné osobě měla koncert nastudovaný téměř pozpátku.
 
Mezitím, co ses učila na konzervatoři, působila jsi na ZUŠ jako učitelka. Co tě bavilo na pedagogické práci?
Mám za sebou dva roky na ZUŠ Zdeňka Buriana v Kopřivnici a měla jsem štěstí na pilné a šikovné žáky. Učila jsem tři cimbalisty, každý z nich byl úplně jiný. Byla to velmi inspirativní a zábavná práce, společný tvůrčí proces. Kudy jsem chodila, přemýšlela jsem, jak jim pomoct, kam se společně posunout.
 
Teď ses musela se svými žáky rozloučit. Co obnáší studium v Budapešti?
Musím si platit školné, na semestr to je 600 000 forintů, v přepočtu asi 60 000 korun. Kromě toho ubytování, jídlo, dopravu. Jeden semestr vyjde minimálně na 100 000 korun, školní rok na 200 000. Bakalářské studium je na tři roky, další dva roky magistr. Pět let studia bude stát milión korun.
 
Umíš si vydělat?
Nárazově. Měla jsem jednorázové příjmy z divadla. Také s muzikou, když jsme hráli. Nebo ze sólových koncertů. Při studiu to ale není trvalý příjem, navíc jsem v Budapešti, kdybych byla doma, mohla bych učit. Mrzí mě, že jsem musela opustit své děti na ZUŠ.
 
Co budeš dělat?
Už jsem poslala několik žádostí o stipendium, hledám nadace, sponzory. Každá koruna je pro mne velká pomoc. Díky omezeným finančním možnostem ale zažívám plno veselých chvilek se sedmdesátiletou romskou paní, se kterou bydlím. Nejlevnější ubytování, které jsem prozatím našla. Má to ale i pozitivní dopad, snažím se být ve škole od brzkých ranních hodin až do pozdní noci. Stipendium škola v Budapešti sice poskytuje, uzávěrky ale byly v únoru a já jsem se až v půlce července dozvěděla, že mě na školu přijali a to už bylo po termínu. Člověk navíc za udělené stipendium musí odpracovat 10 let v Maďarsku. Je to pro mě prozatím velká nejistota, snad se to ale nějak povede. Musím věřit, jinak bych do toho nešla.
Petr Bohuš, Sólokapr
 
_________________________

Gabriela Jílková, rodačka z Hukvald, je absolventkou Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě. Vystudovala čtyřletý obor na gymnáziu se zaměřením na esteticko-výchovné předměty, specializaci Hra na cimbál. Po maturitě pokračovala ve studiu 5. a 6. ročníku konzervatoře ve třídě špičkového cimbalisty a skladatele Daniela Skály. Po celou dobu studia měla Gabriela Jílková vynikající studijní výsledky.
            Během patnácti let aktivního hraní dosáhla výrazných úspěchů nejen na domácí hudební scéně, ale i v zahraničí (Slovensko, Německo, Maďarsko, Francie). V roce 2009 se stala absolutním vítězkou v celostátním kole soutěže Základních uměleckých škol. Pravidelně se účastní Mezinárodního festivalu cimbálu ve Valašském Meziříčí, jehož hlavní součástí jsou soutěže v sólové hře na cimbál a v komorní hře na dva cimbály. Z těchto soutěží, kterých se pravidelně zúčastňují cimbalisté z celého světa, má již celkově čtyři první místa.
            Několikrát vystupovala v České televizi (Praha, Brno, Ostrava) a v televizi Noe, kde spolupracovala na dokumentech o cimbálu a o cimbálové hře. Nejednou byla hostem v pořadech Českého rozhlasu a Rádia Proglas. V letech 2006 a 2014 sólově koncertovala v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. V roce 2007 se zúčastnila 9. Světového kongresu cimbalistů v německém Oberammergau. Spolupracovala také s Ostravským dětským sborem pod vedením Milana Chromíka při natáčení jejich CD s názvem Za Ostravu. V roce 2014 účinkovala na festivalech Janáčkův Máj a Hudební současnost. Koncertem pro cimbál a smyčcový orchestr od Daniela Skály absolvovala s Janáčkovou filharmonií Ostrava na jaře roku 2015. Se svým pedagogem Danielem Skálou spolupracuje v rámci hry cimbálových duet. Od roku 2015 působí jako hostující hudebník v Divadle loutek v Ostravě. Ve stejném roce se zúčastnila mistrovských kurzů Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích ve třídě Petry Matějové.
            Vedle svého působení na poli artificiální hudby se také aktivně věnuje folklóru s cimbálovou muzikou Pramínky z Kopřivnice, s níž získala první místo na celostátní soutěži ZUŠ v Kyjově a první místo na přehlídce dětských cimbálových muzik Hudební střípky Jaroslava Juráška v Brně. Cimbálová muzika Pramínky získala i ocenění „Laureáti MFF Strážnice 2015“. Muzika spolupracovala s mnohými hudebními tělesy (trio Youkio Sawy z Japonska, Hradišťan), v letošním roce vydala své první profilové CD.

 

Pedagogický sbor tvoří aktivní umělci,
sólisté opery NDM, členové souborů divadel Ostravy a regionu, symfonických a komorních orchestrů