Janáčkova konzervatoř v Ostravě je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem

23.2.2024 / Přihlášení

Aktuality

Datum od Datum do
70. let v plné kráse / 30. června 2023

Výroční koncert byl výjimečný

Janáčkova konzervatoř v Ostravě důstojně oslavila své jubileum

Sedm desetiletí pedagogického a uměleckého působení Janáčkovy konzervatoře v Ostravě připomněl v pondělí 26. června slavnostní koncert, který v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka proběhl v multifunkční hale Gong v oblasti Dolních Vítkovic.



 

Program večera, který úvodním slovem otevřela Anna Bangoura, nabídl pestrý výběr operních i operetních árií a duetů ze slavných děl. Ve třech mozartovských rolích (Figaro, Papageno a Don Giovanni) vynikl barytonista Lukáš Bařák, Marta Reichelová ohromila zejména v Rossiniho árii z Lazebníka sevillského Una voc poco fa a Zdeňka Kotková zaujala mimo jiné v operetní árii z Kálmánovy Čardášové princezny. Společně pak tito bývalí absolventi naší školy doprovodili Agnieszku Bochenek-Osieckou a Petra Němce, kteří jako sólisté uzavřeli svižnou, odlehčenější první polovinu koncertu přípitkem z Verdiho opery Traviata.


Foto R. Golka

Druhá půle slavnostního koncertu zcela změnila náladu již prvními tóny Prokofjevovy hudby k Shakespearově tragédii Romeo a Julie. Působivá baletní čísla v choreografii Olgy Borisové-Pračikové byla tentokrát doplněna a propojena hereckými vsuvkami studentů hudebně-dramatického oddělení a celé drama v režii Petra Gábora zapůsobilo dojmem tanečně-hereckého pásma s výraznější převahou taneční složky. Studenti i pedagogové v baletních rolích předvedli výborné výkony, mezi nimiž rozhodně stojí za zvláštní pochvalu hlavní dvojice Romea a Julie v interpretaci Petry Řeháčkové a Richarda Sosny.


Foto R. Golka

Všechny pěvecké sólisty i tanečníky po celý večer spolehlivě doprovázel Symfonický orchestr JKO, který si pod taktovkou Petra Šumníka ještě samostatně v úvodu „vystřihl“ Bizetovu svěží a temperamentní Farandolu.

Ohlas koncertu ve formě „standing ovation“ zcela zaplněného Gongu byl důkazem vydařeného slavnostního večera, který se stal zároveň příležitostí k setkání ohromujícího množství studentů, absolventů, pedagogů současných i minulých a celé řady dalších příznivců nejmladší umělecké generace, která bude jistě v budoucnu obohacovat hudební a divadelní život nejen v Ostravě.


Veliké díky účinkujícím studentům i pedagogům a také všem, kteří se na slavnostním koncertě organizačně podíleli a připravili tak posluchačům mimořádný zážitek!!!
(HA)



Něco navíc
K dostání také je nová krásná kniha rozhovorů s některými z našich významných absolventů. Určitě ji budete chtít mít ve své knihovničce. Stojí 399,- Kč.
Zároveň jsou k dispozici i speciální Výroční noviny. Samostatně za 50,- Kč, ke knize zdarma.
(Zakoupit můžete přímo ve škole, během prázdni si však ověřte, za vám ji má kdo prodat. Provoz je celkem omezený, ale určitě se domluvíte.)

 
70. let v plné kráse / 26. června 2023

Univerzitní profesor Vítězslav KUZNÍK - 64 LET S KONZERVATOŘÍ

Výběr ze vzpomínek vynikajícího houslisty a houslového pedagoga, spjatého s naší školou od roku 1959.

Nastoupil jsem do 1. ročníku konzervatoře, která právě v tom roce vznikla z Vyšší hudebně pedagogické školy. Zažil jsem snad všechny zakládající učitele. Hned u přijímacích zkoušek jsem se setkal například s dirigentem Ivo Jiráskem, skladatelem a tehdejším ředitelem Rudolfem Kubínem, který nás studenty nabádal, abychom po přijetí nepřestali cvičit a neusnuli na vavřínech. Poznal jsem vlastně každého ředitele školy, z těch starších bych připomenul poslední Kociánovu žačku Marii Richterovou, vystřídala R. Kubína, ale po půl roce ve vedení odešla vyučovat na fakultu a do ředitelského křesla usedl Přemysl Novák.

 

Stal jsem se žákem Václava Krůčka, který mě připravil ke zkouškám, pak krátce Jindřicha Záletky, ale od druhého ročníku jsem byl ve třídě skvělého Zdeňka Goly. Byl jsem jeho šestým žákem, u něj jsem absolvoval a také jeho zásluhou jsem byl přijat na brněnskou JAMU k profesoru Fr. Kudláčkovi. Ovšem  v létě, přesně v den svého svátku, jsem jako první ostravský student hudby obdržel zahraniční stipendium a odjel do tehdejšího Leningradu na Konzervatoř N.A. Rimského-Korsakova k profesoru Michailu Vajmanovi. V roce 1968 jsem se vrátil Brna a dostudoval JAMU u Jiřího Trávníčka.

Po studiích jsem byl přijat do Janáčkovy filharmonie, ale tehdejší ředitel konzervatoře, Miroslav Klega, mě oslovil a vyzval k pedagogické práci. S konzervatoří jsem vlastně nikdy nepřerušil kontakty, ani během vysokoškolských studií. Učení mě zajímalo, protože už u profesora Vajmana jsem zažil, jak všichni studenti museli chodit do všech hodin svého pedagoga a sledovat jeho pedagogickou práci. Tehdy vznikl můj vztah nejen ke cvičení a hře, ale také k pedagogické činnosti.



Když jsem začal vyučovat, po čase jsem musel opustit filharmonii, ale záhy jsem dostal další nabídky k umělecké činnosti. Přizvali mě do Komorního orchestru Leoše Janáčka, ve kterém jsem strávil krásných 35 let, a stal jsem se také členem dalšího komorního ansámblu Musici Moravienses, ve složení Rudolf Bernatík, klavír, Valter Vítek, klarinet, Jan Hališka, violoncello,  a já, housle, jsme velmi úspěšně spolupracovali 30 let.

Po založení Fakulty umění Ostravské univerzity jsem na ní začal působit a postupně jsem přes docenturu dosáhl akademického titulu univerzitní profesor.

Konzervatoř nadále projevuje zájem o mou práci, za což jí děkuji a jsem vděčný. Pochopil jsem slova profesora Vajmana:“ Když vy dobře hrajete, i já dobře hraji.“  Už vím, že když učitelská práce byla složitá, problematická, musel jsem se na koncertu hodně překonávat, ale po výuce s báječnými studenty, namátkou bych jmenoval Hanu Kotkovou, Petra Grabovského, Alenu Čechovou, Jakuba Černohorského, jsem cítil energii a práce byla i pro mě velmi motivující. Proto děkuji svým studentům, jejich mládí mě nabíjí a inspiruje. Propojení umělecké a pedagogické práce mi vždy vyhovovalo.

Při své koncertní činnosti jsem zažil řadu příhod, které ale mohou přinést také poučení.  Kupříkladu si velice dobře pamatuji na živé natáčení v norském Oslu. Po zkoušce jsem si už  na pódiu zanechal svůj part, ale kolega, který si po mně ještě přišel něco přehrát, mé noty přibral a odnesl. Začal koncert, rozsvítila se červená a já zjistil, že nemám z čeho hrát. Velmi trapně a složitě jsem musel situaci vyřešit. Odnesl jsem si doporučení – na nic nespoléhat, na vystoupení si vše osobně hlídat a nosit s sebou. Milé vzpomínky mám na zájezdy do Španělska – na Kanárech jsme se koupali v moři a za dva dny poté jsme doma rozbalovali dárky pod vánočním stromečkem. Nemilé překvapení pro nás naopak vymysleli pořadatelé, když při závěrečné větě Haydnovy Vodní hudby spustili veliký vodotrysk. I v pozdních hodinách bylo třicet stupňů, mohlo to být osvěžující, ale vánek nesl kapky přímo na nás, na naše noty a především nástroje. Museli jsme přestat hrát a koncert se rozpadl. Hudba mi umožnila poznat svět, hrál jsem v nádherných prostorách a doufám, že i v Ostravě se již brzy dočkáme důstojného sálu pro úspěšnou filharmonii.

Když zrovna nehraji na housle, rád čtu, jezdím na kole, pracuji kolem domku. Mám pět vnoučat, na které jsem pyšný, a jsem rád, že mé dvě děti se také profesionálně věnují hudbě, dcera vyučuje klavírní hru na ZUŠ a syn Pavel je violista JFO.

A závěrem? Žádný student není stejný, pro každého se musí hledat zvláštní metodické postupy, už na základních uměleckých školách by měly být položeny festovní základy, aby bylo na čem stavět, co rozvíjet a zdokonalovat. Učitelem hudby by měli být velmi schopní muzikanti. To neustálé hledání a pestrost mě pořád naplňuje a motivuje. Myslím si, že hudbu mají naši studenti rádi a jsou talentovaní. Ale talent je samozřejmá podmínka, nesmí se zapomenout velice intenzivně cvičit. Úspěch přinese obrovská píle a trpělivost. Studentům doporučuji, aby neklesali pod neúspěchy, neustále se vraceli k práci, aby věřili svým učitelům, že je nechtějí kárat, ale že je nejen chválou, ale i občasnou kritikou pozvedávají a vedou je ke svému obrazu a k jejich pokrokům. Každý z pedagogů se snaží předávat ze sebe to nejlepší, co umí.

 
70. let v plné kráse / 22. června 2023

Upozornění návštěvníkům koncertu 70 LET V PLNÉ KRÁSE

Před každým jídlem je dobrý aperitiv nebo malý předkrm. A tak jsme si i my pro Vás připravili malou uměleckou ochutnávku. Proto Vás prosím, abyste na koncert přišli alespoň s hodinovým předstihem. Protože už od 18 hodin Vás při příchodu budou vítat naše tanečnice, mladí muzikanti a studenti oboru herectví, abyste se hezky naladili na to, co přijde v sále.

Dále jste po koncertě zváni všichni na sklenku dobrého vína z Moravy, abychom si společně na naše výročí připili.

K dostání také bude nová krásná kniha s rozhovory s některými z našich významných absolventů. Určitě ji budete chtít mít ve své knihovničce. Bude stát 399,- Kč. Zároveň budou k dispozici speciální Výroční noviny.

Těším se na setkání s Vámi
Soňa Javůrková

 
70. let v plné kráse / 21. února 2023

70 LET V PLNÉ KRÁSE

Vážení přátelé Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, absolventky a absolventi, kolegyně, kolegové, milovníci krásného umění, tento rok si připomínáme již 70 let od založení naší konzervatoře. Dovolte mi, abych Vás pozvala na slavnostní koncert, který u této příležitosti pořádáme společně s Mezinárodním hudebním festivalem Leoše Janáčka. Koncert má název 70 let v plné kráse a bude se konat 26. 6. 2023 v 19 hodin v hale Gong v oblasti Dolních Vítkovic.

Věřím, že si tuto příležitost nebudete chtít nechat ujít, a proto Vás prosím, abyste si vstupenky na tuto mimořádnou událost včas zakoupili prostřednictví MHFLJ zde.

Jsem přesvědčena, že Gong zaplníme.

Soňa Javůrková